Novinky

2017-06-15 12:54
Po mate?ské dovolené Bar?i i Jul?i op?t vyrážíme. 15.7.2017 na festival Keltský Kruh do Budyn? nad Oh?í a 25.8.2017 koncert v letním kin? Strakonice v rámci m?stských slavností. ...
2016-01-02 12:49
Zdravíme všechny p?íznivce kapely Shivers a oznamujeme, že máme nové p?ír?stky a proto jsme Jul?e i Bar?e umožnily krátkou pauzu. ...
Shivers na Bandzone Shivers na Facebooku Folkový festival růže 2010
Folkový festival Zahrada 2010 Náměšť na Hané
Festival Okolo Třeboně
Jaký druh skladeb by m?l p?evažovat na p?íštím CD?

Zpívané
 24%
Tak 50 na 50
 25%
Celkem hlasovalo: 40722

Napsali o nás


Shivers v tisku


2010

Krtek nás nakopne, věří lídr skupiny Shivers, Jihočeský deník
Krtek nás nakopne, věří lídr skupiny Shivers
Výsledky Zahrada 2010, 1. místo v kategorii skupin
Výsledky Zahrada 2010, 1. místo v kategorii skupin
Shivers posílil slavný kytarista Hanzlík
Shivers posílil slavný kytarista Hanzlík


2007

Do Jihlavy jede domácí Shivers
Do Jihlavy jede domácí Shivers
Jihočeská porta - Shivers
Jihočeská porta - Shivers
(MF Dnes)
Nový festival sází na keltské Shivers
Nový festival sází na keltské Shivers


2005

Shivers Volynsti Keltove
Volynští keltové
Shivers ovládli zahradu
Shivers ovládli zahradu
Kapela Shivers uspořádá ve Volyni festival keltské hudby
Kapela Shivers uspořádá ve Volyni festival keltské hudby



Shivers: Z Bretaně přes moře do bluegrassu


(kvůli čitelnosti je článek v textové podobě níže)


Shivers z bretane do bluegrasu Se Štefanem Schwarcem jsme se sešli ve studiu Radia Proglas, abychom natočili pořad do cyklu Jak se vám líbí a zároveň pořídili rozhovor pro tento časopis. Téma bylo jasné – skupina Shivers, ve které Štefan hraje nejen na kytaru, ale především na dva nástroje exotických jmen. Věděl jsem, že Štefan do Brna přijel z jižních Čech a že o Shivers se mluví jako o volyňské kapela. Přesto má první otázka zněla:

Jste skutečně všichni z Volyně?

Teď je z Volyně většina, to znamená čtyři členové. Dva jsou ze Strakonic a okolí. Ale považujeme se za volyňskou kapelu.

Kdy jste vznikli?

Úplně začátky byly v roce 2000, ale pevnější formaci jsme poskládali o rok později.

Co znamená váš název Shivers?

Kapela vznikla a za tři měsíce byla Porta, na kterou jsme se hlásili. Museli jsme si tedy vymyslet nějaký název. A jelikož jsem zrovna poslouchal Toma Waitse a jeho píseň Shiver Me Timber, napadlo nás i tohle. A nakonec název Shivers zvítězil mezi dalšími návrhy.

A jak tedy to tedy překládáte?

V písničce Toma Waitse to znamenalo rozeznívat dřevo – “sladké dřevo” jako housle nebo klavír. Takže Shivers jsou “rozeznívači” nebo “rozechvívači”. Jinak “shiver” znamená “třást se”, “chvět se”.

Vaše cédéčko se jmenuje Chvění, takže souvislost je zřejmá. Kdy jste vlastně album nahrávali?

Natáčení jsme začali plánovat hned poté, co jsme postoupili na celorepublikovou Portu do Plzně. No a pracovat na něm jsme začali tuším v prosinci 2001. Do studia jsme jezdili asi půl roku a vždycky jsme nahrávali takové krátké kousky.

Takže album jste začali nahrávat v době, kdy jste fungovali necelý rok…

Přesně tak.

Vy jste kytarista skupiny a zároveň obsluhujete rytmiku. O jaké nástroje konkrétně jde?

Je to jednak irský buben bodhrán, což je taková velká tamburína, a potom španělský cajón. To je taková bedýnka, která imituje zvuk vozembouchu. Ve výsledku zní jako “šlapák” a “rytmičák” od bicí soupravy. Hraje se na to rukama, sedí se na tom a původně se to používalo při hře flamenga.

Shivers clenove 2005 Kdo dále tvoří Shivers?

Máme v kapele dvojčata, vnučky slavného dudáka z jižních Čech, pana Režného, asi vůbec největšího znalce dud v republice. Obě hrají na flétny, přičemž Julie Režná hraje i na housle a zpívá. Barbora zase k flétně přidala bodhrán a také zpívá. Navíc má vystudovaný klavír, takže by se v nejbližším budoucnu měla zapojit také na klávesy. Dále máme v kapele basáka Pavla Srnku, který nahradil Pepu Hlavenku (s tím jsme ještě natáčeli cédéčko). Na housle hraje a zpívá Jiří Kuchař a konečně Pavel Reitmaier je kytarista, zpěvák, klarinetista, flétnista, s Pavlem se střídá na basu a bude to i dudák.

Na kytaru jste tedy v kapele dva. Jak máte rozdělené role?

Zpočátku jsme neměli rytmiku, a tak kytary plnily rytmicko-melodickou úlohu. Dnes nám stačí většinou jedna kytara a Pavla využíváme na jiné nástroje. Nebo si bere kytaru, když já bubnuju. Takže v novější tvorbě už dvě kytary nepoužíváme.

Kdo z vás skládá?

My v písních používáme různé folklórní, lidové nebo folkové motivy, ale původní skladby píšu buď já nebo právě druhý kytarista Pavel. Jednu písničku na cédéčku složil i Jiří Kuchař. Ale většinou skládáme muziku i texty já s Pavlem.

Zmínil jste folklórní motivy. Odkud tedy čerpáte?

Nejvíce z Irska, Skotska, Anglie. To je sice dnes populární, ale nám se to líbilo v době, kdy to ještě nebylo tak profláknuté. Brousíme i směrem do Bretaně – právě tamním vlivům bych se já chtěl věnovat do budoucna. A s nově příchozími dudami máme v plánu i české motivy. Já se navíc domnívám, že to, čemu říkáme folk, je současná obdoba lidové písně, ovlivněná světem. Takže si myslím, že když vymyslíme česky zpívanou písničku a nikam ji nezařadíme, můžeme ji označit jako folk až folklór. A vzhledem k tomu, že máme určité geny, budou se motivy, které vymýšlíme, nutně podobat naší jihočeské muzice. Mimochodem čtyři z nás mají zkušenosti s folklórem: buď ho hrají, nebo v něm zpívali nebo tančili.

Na internetových stránkách máte tuto větu: “První pokusy hudbyznalců a kritiků zařadit náš styl dopadají spíše zajímavě (folkovo-keltský bluegrass).” My jsme před chvílí mluvili o folku, zavadili jsme o keltskou hudbu, ale zatím jsme se nedostali k bluegrassu.

My jsme na začátku hledali cestu. Náš houslista Jirka Kuchař hraje i v bluegrassové kapele a mně se bluegrass také líbí, viděli jsme jako možnost uplatnit bluegrassové chutě i v naší muzice. Navíc linii keltství vnímáme tak, že Keltové došli do Irska a Anglie a odtud odpluli do Ameriky, kde se promíchali s černošskými rytmy. Výsledkem je, že můžeme keltské motivy slyšet v houslových partech i v country. Mimochodem jedna naše skladba (Bretaňská variace) je prolnutím těchto vlivů. Začíná v Bretani a jde přes Anglii a přes volný přechod po moři (taková námořnická část), až dorazí do bluegrassu.

S touto skladbou jste vystoupili na té své první Portě, o které jsme se už bavili…

Ano, postoupili jsme z krajského kola, protože právě touto písní jsme myslím porotu překvapili. Něco takového nečekali, bylo to pro ně nové a nemohli si to zařadit. Ve finále v Plzni jsme už úspěšní nebyli. Ale otázka je, jestli se vůbec dá mluvit o nějaké soutěži, když už samotné finále je přehlídkou. Účast ve finále pro nás představovala takové malinké pošťouchnutí. Prostě někoho naše hudba zaujala po třech měsících existence kapely.

Zkoušeli jste i další festivaly?

Z Konkursu Zahrady jsme se opakovaně dostali na Folkovou růži v Jindřichově Hradci, kde je to moc krásné. Navštívili jsme také keltský festival Beltine, což je jeden z největších festivalů tohoto typu ve střední Evropě. Hráli jsme mimo jiné také na jednom “probouzejícím se” slovenském festivalu a na výborných skotských hrách na Sychrově.

Letos jste si na konci března zahráli opět na konkurzu Zahrady v Jindřichově Hradci. Pavel Rada z iFOLKu vás ve své reportáži pochválil – že prý jste byli nejlepší kapela, která ten večer zahrála. Jupp vás letos poprvé vybral do Náměště. Co čekáte od hraní na největším festivalu?

Jsme nadšení a zvědaví. Očekáváme nové zkušenosti a jsme zvědaví na své pocity z více návštěvníků, protože na Portě mnoho diváků nebylo. To je samozřejmě škoda. Navíc když jedete na veleznámý festival a tluče vám srdce nervozitou, aparatury všude kolem plno, perfektní servis a nikde nikdo, tak je to jak špatnej sen.

Co vy sám rád posloucháte?

Já poslouchám world music. Mám rád takové interprety, jako jsou Aziza Mustafa Zadeh, Värttinä nebo Ali Farka Toure. Líbí se mi, když je někde zajímavá rytmická sekce a také zpěvy. Doma mám asi dvanáct alb zajímavých netradičních sborových zpěvů – baskické, rusínské, finské a podobně.

Můžeme se tedy těšit, že do hudby Shivers proniknou i tyto exotické vlivy?

Myslím, že exotické máme už nástroje. Ale určitě, jsem tím ovlivněný. Jeden čas jsme si dokonce v kapele na rozehrání hráli pecku Chan Chan z Buena Vista Social Club, což je kubánská muzika.

Vaše album Chvění vznikalo, jak jsme si už řekli, v letech 2001–2002 a vyšlo v loňském roce. Máte už další písničky?

Máme. Na desce jsou vlastně naše úplné prvotiny. Je to prvních deset skladeb, které jsme měli připravené původně na demo. Jenže pak jsme sehnali sponzory, a tak jsme rovnou natočili desku. Vyšla vlastním nákladem v počtu 500 kusů, takže teď už si je budeme muset sami množit. Teď máme naplánované soustředění, na kterém by měly vzniknout další autorské skladby, aby příští deska byla z poloviny autorská a z poloviny tvořená tradicionály. Termín natáčení jsme předběžně domluvili na podzim. Pokud všechno dobře vyjde, měli bychom druhou desku začít točit v říjnu. Měla by být rychlejší a po všech těch zkušenostech kvalitnější než ta první.

Milan Tesař (Radio Proglas) F&C 9/04





Share |



Copyright © Shivers 2010. Všechna práva vyhrazena. Vytvořil AD-Media


Volyně Info

Schaumann Volyně

optimalizace PageRank.cz
CZIN.eu
Seo servis
http://seo-servis.cz
Zóna.cz - katalog stránek
http://www.aaa-katalog.cz